Jásám, že je čím dál více žen, které považují za důležité, aby se v období těhotenství i porodu cítily co nejlépe – fyzicky i psychicky.

Chtějí být v klidu, zbavit se obav a strachů, cítit se v bezpečí. Mají zájem být mentálně nastaveny na hladký průběh celého procesu. 

Tento postoj je obrovská výhra jak pro nastávající maminku, tak pro její miminko.

Můj osobní názor je, že pozitivní mentální nastavení budoucí maminky je základním stavebním kamenem pro úspěšný, bezpečný a hladký průběh porodu.

A právě to je moje parketa!

Mým cílem je mentálně a energeticky ženu podpořit a vrátit jí její sílu.

Mým úkolem je rozpustit strachy a obavy spojené s těhotenstvím, porodem i mateřstvím. Ukazuji ženě, že je silná, jedinečná osobnost, která je nebo bude dokonalou maminkou.

Mým záměrem je nadobro zatočit s okamžiky jejího života, které způsobily pocity méněcennosti, neschopnosti, nedostatek sebedůvěry a sebeúcty.

Jsem připravena „vytrhnout“ všechny překážky z její cesty, jako by to byl plevel na zahrádce… Osvobodit ji od blokujících a stahujících traumat a starých zkušeností.

Tímto se ženě velice uleví „na těle i na duchu“. Říkám to velmi zjednodušeně, ale v okamžiku, kdy odezní strachy a obavy, se významně uvolní její tělo, zmizí ustrašené myšlenky, černé scénáře a stres, který téměř ve všech případech nemají racionální důvod. Ale původ ano … ozývá se tělo – přesněji jeho buněčná paměť, která ženě předhazuje jednu pikantérii za druhou. A zrovna, když se to nejméně hodí!

Jsem zde proto, abychom – ideálně už během těhotenství – spolupracovaly na pohodovém nastavení, ke kterému nastávající mamince spolehlivě pomůžu.

Mám na mysli nejen změnu způsobu myšlení, ale také zharmonizování a pročištění fyzického a 

energetického těla. S tím souvisí i „rozpuštění“ traumat v buněčné paměti a vložení nového modelu, zjednodušeně představy, jak by si žena vše kolem těhotenství a porodu přála.

Teď Vám něco prozradíííím… nejsem na tu pomoc sama 😊

Kromě mého intuitivního vedení a čtení z informačního pole ženy, mi téměř vždy pomáhají i samotné jejich nenarozené děti.

Často jsou to právě tyto božské bytosti, které svou maminku přivedou až ke mně.

Jak to???

Je to z čistě praktických důvodů, vážení!

Nenarozené děti totiž mají otevřené a čisté Vědomí, díky kterému vnímají to, co my dospělí nevidíme.

Mě tedy připadá celkem logické, že chtějí mít připravenou a umetenou cestičku, než se narodí, vám ne?

Vždyť vědí, jaké bloky a traumata mají jejich maminky a jak by je to mohlo omezit, zatížit nebo zkomplikovat jejich život nebo samotný příchod na světProto se o sebe a svůj blahobyt chtějí postarat.

Zvou mě do jejich světa, do nádherné božské energie a mému vnitřnímu zraku pouští různé obrazy toho, co chtějí opravit. Taky se pěkně předvádí, jsou vtipné a dělají srandičky. Občas je to pořádná komedie a žasnu nad tím, jaký smysl pro humor ty dušičky mají. Maminky se popadají za břicho smíchy, když se snažím jim ty filmy tlumočit.

Je to krásný pocit vnímat energii a propojení, které mezi maminkou a dítětem vzniklo a prohlubuje se.

Vím, zní to jako pohádka, ale po světě už chodí mnoho dětí (teda některé teprve lezou nebo ještě jen pasou koníčky), které si mě našly, abych jim pomohla narodit se tak, jak ony chtějí. V klidu, lásce, pohodě a bezpečí.

Obnáší to zharmonizovat, uklidnit a osvobodit jejich maminku od všeho, co ji trápí a čeho se bojí.

K tomu využívám veškeré terapeutické zkušenosti a dovednosti z mé dlouholeté praxe.

S úctou a pokorou jsem přijala svou roli jakéhosi tlumočníka a zprostředkovatele, skrze kterého si nově příchozí bytůstky připravují půdu pro své krásné a láskyplné narození na tento svět.

A to je nádhera, to Vám povím! 

Ta úžasná spolupráce duše maminky a dítěte na úrovních, které člověk pouhým okem nevidí,

ach… cítím vděčnost za možnost být u toho.

Celá moje životní cesta mě vedla až do tohoto bodu. Můj život nebyl procházkou růžovým sadem a až v poslední době si uvědomuji, že jsem si musela sama v sobě „vybojovat“ své místo na světě, své právo na život.

Zkoušky a trápení, které jsem překonala, mě několikrát tahaly k odchodu z fyzického života. Ale někdo nebo něco mě tady drželo. A já cítila, že tady mám ještě nějakou práci….

Troufám si říct, že se možná vždycky shlukly ty dětské dušičky, které do mě strkaly tak dlouho, až jsem opět ucítila puls a vůni života.

I to je možná důvodem toho obrovského dojetí a pocitu vděku, který mě zalije pokaždé, když nějaké dušičce pomůžu na svět v lásce a míru….