Můj příběh
Jak můj příběh začal?
Miluji život a jsem ráda na světě.
Cítím se dobře na těle i na duchu a mé dny jsou naplněny pohodou, radostí a úsměvem. Našla jsem své místo pod sluncem, protože jsem pochopila, jak důležité je mít sama k sobě upřímný a laskavý vztah. Díky tomu se z vážných nemocí uzdravilo nejen mé tělo, ale i bolavá duše, která zažila těžké životní okamžiky. Ty formovaly a brousily mou osobnost i schopnosti do diamantu, který svým leskem a energií svítí na cestu všem, kteří to potřebují.
Cesta k tomuto nastavení ale trvala téměř půlku mého života. Nebylo to vždy jednoduché a komfortní. Občas jsem se musela podívat sama sobě do očí a přiznat si nepříjemné skutečnosti. Bylo potřeba přijmout bolavé okolnosti a nedostatek odvahy, pustit lpění na své představě dokonalého řešení atd.
Když se ohlédnu zpět, strávila jsem celý svůj život ve strachu a nejistotě. Bála jsem se všeho a všech. Neměla jsem vysvětlení čeho a proč se vlastně bojím. Mé strachy a bytostná nejistota mi připadaly jako obrovská chobotnice, která mě pohltila. Cítila jsem ji v každé své buňce. Mé utrpení mě neustále v obrazech i pocitech vracelo do dětství, kdy jsem hledala a postrádala svou maminku. Moji rodiče se o mě řádně starali, vše bylo v pořádku, žili jsme normálně, jako rodina. Já jsem ale od ranného dětství přetěžce nesla jakékoliv odloučení od matky. Ať to byla školka, škola, výlety, pionýrské tábory, družina… pro mě to bylo doslova peklo, ze kterého jsem taky náležitě utíkala.
A tak jsem si vypilovala schopnost „přežít“ útěkem z nepříjemné situace. Jako dítě jsem to nedokázala jinak, než fyzicky. Takže se ze mě stal takový malý David Copperfield. Dokázala jsem utíkat ze školky natolik bravurně, že mě nikdy nechytili – dodnes to nechápu (ale třeba jsem se uměla odhmotnit a tak jsem mizela), do družiny jsem nechodila téměř celý školní rok, než se na to přišlo a takových příhod mám opravdu mnoho.
Volala jsem o pomoc a chtěla, aby tu holčičku a později i dospělou ženu, měl někdo rád, viděl ji, vyslechl, podpořil a ocenil. Neustále jsem byla v situacích, kde jsem být „musela“, ale nechtěla. Pořád jsem o něco bojovala a cítila strádání.
Na změnu jsem ale dlouho sbírala odvahu. Bylo nutné podívat se na příčiny mých strachů, obranných mechanismů a diskomfortů, kterými jsem vystřelovala z davu. Tím jsem si samozřejmě způsobovala nejrůznější reakce okolí a ty mě házely do dalších hlubin pocitů zoufalství, strádání, odstrčení a samoty. Takže jsem dostávala pravý opak toho, po čem jsem toužila a přitom jsem se tak snažila! Takhle to dál ale nešlo.
Takže co s tím?
A já jsem hledala a našla… cestu, jak se zbavit své osamělosti, jak se prodrat k jádrům svých pocitů, jak s nimi a s prožitými traumaty pracovat.
Začali mi do života přicházet lidé, kteří mi přímo i nepřímo podávali pomocnou ruku. Poprvé jsem se setkala s různými energiemi a jejich působením, metodami a technikami, které pracovaly s příčinami onemocnění a psychických stavů. Dozvěděla jsem se o existenci rodových zatížení, o obrovském vlivu prožitých traumat na život člověka.
Takže co s tím?
A já jsem hledala a našla… cestu, jak se zbavit své osamělosti, jak se prodrat k jádrům svých pocitů, jak s nimi a s prožitými traumaty pracovat.
Začali mi do života přicházet lidé, kteří mi přímo i nepřímo podávali pomocnou ruku. Poprvé jsem se setkala s různými energiemi a jejich působením, metodami a technikami, které pracovaly s příčinami onemocnění a psychických stavů. Dozvěděla jsem se o existenci rodových zatížení, o obrovském vlivu prožitých traumat na život člověka.
A to bylo ono!
Viděla jsem cestu ven ze své nespokojenosti a vězení, ve kterém jsem se cítila zavřená.
Najednou přišlo to mé vysvobození! Zároveň mi bylo jasné, že se z toho nepříjemna musím dostat sama. Ale že existují nástroje a způsoby, kterými si mohu pomoci. To mě hnalo dopředu.
Přišlo období studia, zkoumání, praktikování, odblokovávání, energetického čištění, meditací, konstelací, kineziologického odblokování, SRT atd. Studovala jsem všechno, co mi přišlo pod ruku. Naučila jsem se testovat a vyrábět esence všeho druhu – energetické, bachovky, drahokamové, Archandělské, Mistrovské atd., homeopatika a další podpůrné prostředky, které dodnes při práci ráda využívám.
Aplikovala jsem na sobě každou větu z andělských karet, z přečtených knih a článků na netu. Nemeškala jsem, moje urputnost rychle a všechno vyřešit rozhodně nebyla jemná a často hodně bolela. Ale i to ke mně patřilo a ty nejbolavější zkušenosti nejvíc rozvíjely mou citlivost a vnímavost, dávaly mi neskutečné prožitky a brousily mé dovednosti.
Postupně jsem se zbavovala rodových zátěží, zažitých vzorců chování, prožitých traumat a získávala zpět své sebevědomí, sebeúctu a sebelásku.
Zpracovávala jsem období početí, prenatálního období, porod, to, jak mě přijali na světě… a taky své dětství, dospívání a první sexuální zážitky, které způsobily obrovské komplikace při porodu mého syna a taky „krásnou“ poporodní depresi .. Odlupovala jsem slupky blokád, jako bych byla cibule.
A přinášelo to své ovoce.
Kousek po kousku jsem se poskládala nanovo – do vědomé, autentické a láskyplné bytosti, jakou jsem teď.
Mezitím se začal ozývat takový tichý vnitřní hlásek: pomoz taky ostatním, nenechávej si ty schopnosti pro sebe.
Chvíli jsem odolávala, ale nedal mi pokoj. Začala jsem tedy pomáhat druhým, aby se dostali ze svých bolestí a nalezli hlubší smysl života, spojili se svou vnitřní podstatou, nastavili si nový způsob myšlení a jednání vůči sobě i ostatním. A tím si postupně měnili život k lepšímu. Pomáhala jsem a pomáhám lidem identifikovat a zpracovávat jejich emoční bolesti a traumata.
Velmi často se při terapiích dostáváme do období dětství, porodu a prenatálního období. Vznikají tam traumata a nasbírali jsme si různá nastavení rodičů, která nás ovlivňovaly celý dosavadní život.
Mé metody energetického čištění, léčení a meditací uvolňují zablokované emoce, přijaté vzorce, prožitá traumata a nastolují proces uzdravení. Efekt a úlevu klienti cítí hned během první návštěvy.Pracovala jsem s dospělými, dětmi i se zvířaty.
Abych byla přesná, stále ještě osobní i skupinová setkání provádím, ale můj vývoj nabral trochu jiný směr a ten se stal mým hlavním nadšením. Mou vášní, mou radostí, úžasem, posláním…
Mluvím o ženách, těhotenství, přípravě na porod a tom obrovském zázraku, jakým je příchod nového človíčka na svět.
V posledních letech se totiž mezi mými klientkami začaly hojně vyskytovat ženy, které byly těhotné, chystaly se k porodu nebo už měly miminka či větší děti.
Jaký byl můj úžas, když jsem při terapii či meditaci zjistila, že intuitivně komunikuji ne s maminkou, ale s jejím nenarozeným dítětem!
